Rozumět základům. Mít svobodu tvořit.
Zdědili jsme nejen poznání, ale také způsoby, jakými s ním zacházíme. Postupy, kategorie a představy o tom, co patří k sobě a co má zůstat oddělené.
Chceme jim rozumět natolik, abychom dokázali rozlišit, co stojí za zachování, co potřebuje změnu a co lze vytvořit znovu.
Vycházíme proto z prvních principů. Z otázek, které předcházejí hotovému řešení. Z poznatků, které lze doložit. Ze skutečných potřeb a omezení.
U základů se ale nezastavujeme.
Ptáme se, jaké další vztahy mezi nimi mohou existovat. Co se stane, když poznatek překročí hranici svého oboru. Když se vědecké porozumění setká s konstrukční představivostí. Když se možnost, o které umíme uvažovat, stane něčím, co lze vyzkoušet.
V tom pro nás spočívá tvořivost: vidět v tom, čemu rozumíme, i něco, co ještě nemá svou podobu.
Naše jméno tuto práci spojuje. Hydrogen připomíná elementární základ. Link vztahy, ze kterých vzniká celek.
Umělá inteligence je prostředkem, s nímž chceme tuto práci rozvíjet. Renesance je ambicí, ke které směřuje: hlubší spojení mezi obory, mezi poznáním a jeho využitím, mezi tím, co dokážeme pochopit, a tím, co dokážeme uskutečnit.
Nečekáme, že se tento záměr naplní sám. Vyžaduje soustředěnou práci, odborné partnerství a ochotu měnit vlastní představy podle výsledků.
Velikost záměru nás nezbavuje povinnosti dokazovat každý krok. Dává této povinnosti větší váhu.